Jdi na obsah Jdi na menu
 


Farní kostel sv. Václava

6. 5. 2017

Farní kostel sv. Václava

 

-kostel.jpg   Čachrov na Šumavě, sídlo pánů Kanických z Čachrova a farní ves,   se prvně připomíná roku 1352  ve výčtu vesnic náležejících klatovskému děkanátu. Farní kostel sv. Václava byl vybudován patrně v 1. či 2. čtvrtině 14. století, tedy před rokem 1352, kdy se prvně připomíná. Jedná se o jednolodní stavbu s pětiboce zakončeným presbytářem, 2 mladšími čtvercovými přístavky (sakristie) na severní straně kněžiště a lodi a hranolovou věží na západě, přistavenou roku 1804. Původně plochostropá loď byla opatřena třemi poli křížové žebrové klenby v 16. století. Loď od presbytáře odděluje lomený oboustranně zkosený vítězný oblouk. Drobný presbytář je zaklenut šestipaprskem v závěru. Na severní zdi lodi a v celém presbytáři byly roku 1941 Jiřím Jelínkem odkryty a restaurovány gotické nástěnné malby, jejichž vznik lze datovat mezi lety 1360 – 1370. Malby jsou zajímavé  po stránce slohové a je zde patrný vliv dvorského umění Mistra Theodorika. Zadavatelem výzdoby farního kostela byl bezpochyby patron kostela a vlastník tvrze Vilém Kanický z Čachrova. Jeho syn Petr byl 36 let řeholníkem a kustodem klášterního chrámu na Strahově, kde z jeho rozkazu jako pozdějšího opata byl založen r. 1410 urbář klášterní, který se dochoval až po dnešní časy.

kostel-2.jpg      k-5.jpg

      Kolem roku 1730 byl kostel upravován do barokní podoby známým stavitelem Markem Antoniem Gilmetim, který zde zemřel roku 1730 a je zde i pohřben. Na severní straně vedou dveře do přístavku pro sakristii, nad jejímž prkeným stropem byla roku 1833 vystavěna oratoř majitelem zdejšího velkostatku Petrem Kordíkem. V lodi byly původně 4 oltáře s dřevěnými menzami. Dnes jsou v kostele oltáře tři, a to hlavní oltář sv. Václava, vpravo sv. Jana Nepomuského a vlevo Panny Marie. Oltáře jsou barokní a jsou movitou kulturní památkou. Větší opravy byly provedeny za dp. farářů Blahovce a Turečka, kdy byly opraveny oltáře, kostel byl vymalován a byla rozšířena podlaha před hlavním oltářem. Boží hrob byl přistavěn za dp. faráře Jana Matějčka.

Něco z historie

     Nejstarším majitelem Čachrova byl Jan, rytíř z Čachrova. Později se dostal Čachrov do držení rytíře Otty z Roupova, který zde dal postavit mohutnou tvrz. Otta z Roupova byl v královské službě u dvora Jana Lucemburského, který za věrné služby povýšil 7.10.1338 ves Čachrov na městečko. Do roku 1412 patřil Čachrov pánům z Čachrova, kdy prodal Jan z Čachrova tvrz pražské metropolitní kapitule a koupil za to Kanice, od této doby se tento rytířský rod psal Kaničtí z Čachrova. V 16. století koupil tvrz rytíř Jan Bohuchval, který dal ulít zvon s letopočtem 1576 a který je na věži kostela dodnes. V roce 1720 dal nový majitel tvrze Ondřej Fruhwein její část zbourat a nechal na jejím místě postavit zámek. Ondřej Fruhwein byl po své smrti pravděpodobně pohřben v kryptě farního kostela. 29. října roku 1747 přešel Čachrov koupí do majetku rodiny Horů z Ocelovic. Jan Mikuláš Hora zemřel 15. prosince roku 1787, stár 58 let a jest pohřben také v kryptě farního kostela. Toto dosvědčuje i to, že v roce 1865 při opravě dlažby kostela byla otevřena hrobka u hlavního oltáře za přítomnosti patrona pana Kordíka a faráře Jana Matějčka. Pod největším kvádrem vedou schůdky do malé prostory, kde bylo na sobě narovnáno 5 zetlelých rakví s kostmi. Poněvadž nebylo nikde nápisů ani letopočtů, nelze ostatky přesně identifikovat. Silná kostra mohla snad být kostrou bývalého zdejšího majitele panství Jana Mikuláše Hory z Ocelovic, jiná podle zbytků zachovalého šatu byla kněze, snad řádového mnicha theatina, jejichž klášter stával v místech, kde je dnes elektrárna. Na jiné kostře podle bílých punčoch, sametových střevíců s přezkami možno soudit šlechtický původ. 29. června roku 1792 došlo k nucené dražbě a čachrovské panství koupil Václav Kordík.  Čachrov patřil k nejznámějším a nejpamátnějším místům v obvodu Královského hvozdu. Procházela tudy Pasovská cesta, po níž se prováděl čilý obchod.

Okolí Čachrova:

     Oldřich Fruhwein dal postavit nedaleko zámku na panské louce kapli ke cti sv. Jana Nepomuského. Při kapli byla věž, v níž byly 3 zvony, které byly poháněny vodní silou. Tuto kapli dal zbourat Ondřej Fruhwein a zvony a kostelní náčiní prodal.

                      kostel-3.jpg

     Nejvděčnějším místem, odkud můžeme vidět nepřehlednou část obzoru, je skalka sv. Víta, jejíž nadmořská výška je 731 metrů. Na skalce je železný kříž, který byl v roce 1894 v den sv. Víta posvěcen zdejším farářem Františkem Blahovcem. Podle historie dal postavit v 16. století Vilém Protiva Šofman pán na Čachrově, kapli ke cti a chvále sv. Víta. Podnět k založení kaple dala prý tato pověst: Pastýři, kteří pásávali dobytek v těchto místech, vídávali na tomto vrchu krásnou, ozářenou postavu mládenečka sv. Víta. Chtěli se vždy přiblížit k tomuto zjevení, ale mládeneček se jim vždy ztratil, a to směrem dolů do lesa. I šli jednou dolů do lesa za tímto zjevením asi 500 kroků a nalezli u velkého smrku studánku s pramenitou vodou, ve které plavala socha sv. Víta, a to téže podoby, jako se jim zjevovala. Záhy lidé se dověděli o tomto zázraku a putovali sem zblízka i daleka, aby v této studánce, která prý měla zázračnou vodu, umývali své choré údy. Později byl u této kaple zřízen hřbitov pro farní osadu čachrovskou. Za panování císaře Josefa II. byla kaple sv. Víta zrušena a rozbourána.

Čachrovské zvony

     Dne 29. listopadu 1916 rozhodla vojenská komise, že z věže musí být sňaty 3 zvony a odevzdány k válečným účelům. Byly to zvony: Poledník, zasvěcený sv. Janu Nepomuskému s letopočtem 1841, o průměru 51 cm a váze 77,5 kg. Umíráček, který kostelu daroval místní zámecký pán Oldřich Fruhwein, byl zasvěcený sv. Barboře, s letopočtem 1728, o průměru 37 cm a váze 30 kg. Vyznačoval se zvlášť tklivým a melancholickým hlasem. Malý zvon „ Za dušičky “ , který byl zasvěcen sv. Isidoru s letopočtem 1728, o průměru 23 cm a váze 7,5 kg. Za odňaté zvony byl vyplacen obnos 460 K. Na věži zůstal jen velký zvon z roku 1576, který je na věži kostela dodnes. Tento památný zvon, jehož průměr měří 84 cm a váží 384 kg, nese zajímavý nápis ve staročeském jazyce: 

                „ Slyt a udielan zvon tento ke cty a chwale

                Panv Bohv do miesteczka Czachrowa skrze

                dostateczne przyczynieni vrozeného Pana

                Jana Bauchwala z Radku a na Nemilkowie

                nakladem ty wssy obce przynaležigycy

                k temuž kostelu swatemu Waclawu ode

                mnie gest slyt Martina zwonarze w miestie

                                        Klatovech.“

Na protější straně nápisu je plastický krucifix a pod ním napsáno:

            „ Krystvs vmrzel a wstal z mrtwych pro

               hrzychy nasse pro osprawedlnie nasse.“

                                         1576

Za odňaté zvony byly pořízeny nové a to v 28. září 1919 byl zavěšen nový zvon „ umíráček “ o váze 50 kg. Tento zvon daroval místní farář Václav Tureček za přispění patrona MUDr. A. Bendy a zdejších osadníků. Ulit byl Diepoldem v Praze. 29. června 1931 byl vysvěcen a zavěšen zvon, který daroval pan vrchní poštmistr Julius Živný. Zvon o váze 150 kg ulila firma Herold v Chomutově. Oba tyto zvony byly ale opět zabrány pro válečné účely a na věži kostela opět zůstal samotný nejstarší a největší zvon z roku 1576.

Čachrovské varhany

     Varhany byly několikrát opravovány. Větší oprava byla provedena za P. F. Blahovce. Dne 29.11.1916 z rozhodnutí vojenské komise bylo odebráno pro vojenské účely 27 kovových píšťal, za něž byl vyplacen obnos 123,50 K. Do dnešních dní jsou tyto píšťaly pouze provizorně nahrazeny, což se uskutečnilo při jejich opravě za P. V. Turečka. Poslední oprava byla provedena v roce 2001. V současné době jsou varhany ve velmi špatném technickém stavu (silné napadení červotočem, značná koroze všech kovových částí, poškození měchu i píšťal a další defekty). Zatím jsou omezeně hratelné a připravuje se jejich celková generální oprava. Více informací viz. záložka "Restaurování varhan". 

kostel-4.jpg